„Eman je pašák. Eman je pašák...“
Narodil se 1. července 1899 Plzni jako Jindřich Šolle. Ke svému pozdějšímu jménu přišel díky rozevláté peleríně, kterou s oblibou jako školák nosil a která na jeho vysokém a hubeném těle vlála. Po absolvování obchodní akademie v Plzni (1918) byl nejdříve zaměstnán v plzeňské Ústřední bance československých spořitelen. V letech 1918 – 1919 pobýval služebně v Krakově, od roku 1919 pracoval v Praze jako praktikant Poštovní spořitelny. Již v této době tajně vystupoval na různých malých scénách. Po náhlém a předčasném odchodu do penze ze zdravotních důvodů v roce 1927 se věnoval jen umělecké činnosti. Se svou ženou Alenou měli dvě děti, dceru Alenu a syna Zdeňka.
Jako herec vystřídal řadu scén a kabaretů. Divadlo začal hrát již ochotnicky ve svém rodišti. Po příchodu do Prahy se začal objevovat se svými vlastními sólovými čísly (oblíbené a známé bylo číslo „Potlachy Vůněslavy Acetylénové“) v různých kabaretech (například Kabaret Satyr v Nuslích, Červená sedma /1921/, Rokoko, Varieté, Divadlo Vlasty Buriana /1927 – 1928/ atd.). Jeho první stálejší angažmá bylo v Osvobozeném divadle (1929 – 1930), v roce 1930 odešel opět do Rokoka a odtud ve stejném roce znovu do Divadla Vlasty Buriana, kde hrál až do roku 1933. Vystupoval opět v Osvobozeném divadle (1933 – 1937), v Tylově divadle v Nuslích (1937 – 1938), v Divadle U Nováků (1938 – 1941) a ve Velké operetě (1941 – 1944). V této době pohostinsky vystupoval i v Nezávislém divadle.
Po osvobození byl členem Divadla 5. května (1945 – 1948) a rovněž zájezdového Vesnického divadla, nazvané jako Divadlo pod Plachtou (1946). V letech 1948 – 1949 byl angažován v činohře Národního divadla. Sem ho chtěl již ve třicátých letech angažovat K. H. Hilar. Plachta pro svojí skromnost a nesmělost (někteří herci tvrdili, že tyto vlastnosti pouze předstíral) odmítl tuto i další výhodné nabídky. Na naší nejpřednější scéně však dlouho nevydržel – v sezóně 1950 – 1951 již vystupoval v Divadle na Vinohradech. Další jeho divadelní působení zhatila předčasná smrt.