Oldřich Dědek (1920 - 1973)

Oldřich Dědek se narodil 13. dubna 1920 v Novém Jičíně. V roce 1939 absolvoval ostravskou obchodní akademii a začal se pěvecky školit u T. Pattiery, L. Kadeřábka a E. Fierlingerové. Odešel do Prahy a vystupoval s Tanečním orchestrem Jaroslava Maliny (1939 – 1940) a B. Bryena (1940 – 1941).

Dědek byl tenorem buffo a na jevištích diváky udivoval svou pěveckou zdatností a zejména tou fyzickou, kdy při zpívání na jevišti dělal skok o tyči (ve hře „Maškaráda“), cvičení na hrazdě („Výlety pana Broučka“), stojku na klavíru atd. Byl dobrým představitelem menších a epizodních komických i tragických postav Gory („Madame Butterfly“), vodníkova bratra („Vodník“), Remendady („Carmen“), Spoletty („Tosca“), horala („Halka“), učitele („Střevíčky“), které vyvrcholily kreacemi Vaška ve Smetanově klasické opeře „Prodaná nevěsta“, prince v „Rusalce“, Figara v „Lazebníku sevillském“ a principála komediantů v dalším nastudování „Prodané nevěsty“ (1959) v Národním divadle.

Na filmovém plátně se poprvé objevil jako obchodvedoucí Kubiš ve Fričově komedii POLIBEK ZE STADIONU (1947) a jako šantánový zpěvák Pink v Radokově a Sádkově komedii PAROHY (1947). Právě v komedii PAROHY měl Dědek možnost předvést něco ze svého klaunského a akrobatického estrádního umění. Často ho obsazovali režiséři Alfréd Radok, Martin Frič a Bořivoj Zeman.

Nejdříve dostal filmové příležitosti v menších rolí inspicienta Filipa v komedii ČERVENÁ JEŠTĚRKA (1949), vězně s loutnou, oznamující příjezd ruských tanků v Radokově emotivním expresívním pohledu do terezínského ghetta DALEKÁ CESTA (1949), komedianta v dalším Radokově filmu – muzikálu DIVOTVORNÝ KLOBOUK (1952), bubeníka Kalouska v Klosově a Kadárově komedii HUDBA Z MARSU (1955), okradeného zákazníka v satiře O LIDECH PŘED PULTEM A ZA NÍM I. (1957) Petra Schulhoffa, přítele Venturových v dramatu DNES NAPOSLED (1958) režiséra Martina Friče, zvukaře v Brynychově komedii KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ (1961), muže v hospodě a cestujícího ve vlaku v povídkovém snímku ČINTAMANI & PODVODNÍK (1964) Jiřího Krejčíka, hasiče v Herzově hudební komedii KULHAVÝ ĎÁBEL (1968) a zvídavého policistu v Sci – Fi komedii Oldřicha Lipského ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (1969).