Václav Irmanov (1919 - 1995)

Sochař, herec a zpěvák Václav Irmanov se narodil jako Vjačeslav Irmanov 18. února 1919 v ruské Anapě. Jeho rodiče emigrovali z Ruska a mladý Vjačeslav dětství a dospívání strávil ve Finsku. V roce 1938 se on samotný dostal do Československa a natrvalo se usadil v Praze. Začal studovat sochařinu na pražské UMPRUM (1938 – 1939), ale studia musel přerušit kvůli uzavření vysokých škol nacisty. Díky svému uměleckému nadání se stal zpěvákem a hráčem na kytaru v jazzovém souboru a později Orchestru Emila Ludvíka (1939 – 1942). Později zpíval v Elit – Clubu (1942) a ve skupině Rytmus 1942 (1942 – 1944). Do konce války se musel s ostatními podílet na totálním nasazení.

Mezi známé a oblíbené písně zpívané Václavem Irmanovem například patří „Zamknu si dnešní den“, „Končí den“, „V lednu je máj“, „Slzy na poduškách“, „Irish Lullaby“, „Straighten Up and Fly Right“ i „Laura“. Příležitostně vystupoval jako zpěvák od 70. let ve vzpomínkových televizních pořadech (např. RYTMUS V PATÁCH ANEB VEČER NA PŘIDANOU) a roku 1985 taktéž na festivalu Jazz Praha.

Od roku 1949 se Václav Irmanov vrátil ke své původní největší lásce – sochařství, kterému se už jako profesionál věnoval až do konce života. Vytvořil řadu sochařských děl, například Novou kašnu (odhalená 8. června 1979) na vnitřním nádvoří zámku ve Starých Hradech, Horizontálu na pražském Proseku nebo sochu Dostojevského pro výstavu ve Valdštejnské jízdárně (1966). Účastnil se bruselské výstavy EXPO (1958) a byl do své smrti mj. členem Spolku výtvarných umělců Mánes (22. ledna 1992 – 17. prosince 1995). Kromě soudobé populární hudby 40. let a sochařství nalezl i další uplatnění, i když jenom pouhé příležitostné a občasné, na stříbrném plátně české kinematografie.

Debutoval ještě na sklonku okupace jako lupič s kytarou zpívající fox „Falešný hráč“ v parodii Rudolfa Hrušínského a Františka Salzera PANCHO SE ŽENÍ (1946), která byla roztočena ještě za protektorátu, ale dokončena až po osvobození. Do konce 40. let ještě hrál sovětského partyzána v Čápových MUŽÍCH BEZ KŘÍDEL (1946), výraznou roli hudebníka Cyrila Popova v dramatu MRTVÝ MEZI ŽIVÝMI (1946) Bořivoje Zemana, kde Irmanov zazpíval píseň „Půlnoční vítr“, kapitána Pavlova ve snímku NEROZUMÍM (1947) Vladimíra Čecha a zpěváka písně „Tebe chci pouze, žádnou jinou“ v Krškově psychologickém dramatu AŽ SE VRÁTÍŠ… (1947).