Jarmila Májová (1900 - 1982)

Jarmila Májová se narodila 9. května 1900 v Praze jako Jarmila Svobodová. Probudila se v ní láska k umění a chtěla se stát malířkou. Absolvovala letní malířskou školu u krajináře Aloise Kalvody. Následně se rozhodla pro herectví, které studovala u přední oblíbené heroiny Národního divadla Růženy Naskové. V devatenácti letech začala pěstovat svoji profesionální hereckou dráhu.

Později zůstala natrvalo v Praze, kde se publiku dlouhá léta představovala na scénách Švandova divadla (1938 – 1943), Intimního divadla (1943 – 1945) a známého Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1945 – 1963), z něhož odešla až na odpočinek, ale na této scéně dále hostovala.

Májová se přes dívčí a milovnické role vypracovala na přední a skvělé herečky velkých dramatických rolí ve světovém i českém repertoáru. Při vytváření svých rolí využívala celý svůj herecký potenciál. Stačí uvést například lady Macbeth („Macbeth“), královnu Alžbětu („Alžběta Anglická“), Emilii Martu („Věc Makropulos“), Hippodamii („Námluvy Pelopovy“), Juditu („Judita“) či Žofii („Duchcovský viadukt“). Jarmila Májová byla dlouholetou manželkou filmového a divadelního herce, kolegy z Realistického divadla Karla Máje (1908 – 1980). Pár hrál spolu ve filmu ANNA PROLETÁŘKA (1952).

K filmové práci se bohužel dostala jen příležitostně. Poprvé v Hrušínského parodii PANCHO SE ŽENÍ (1946) jako matka hlavní postavy Rosity (Vlasta Matulová). Natáčení tohoto snímku bylo započato ještě za okupace, ale dokončeno bylo až rok po válce.