Drahomíra Hofmanová je dcerou akademického malíře Karla Hofmana (1906-1998), matka byla ochotnická herečka, její cesta za uměním byla tedy jasnou volbou. Původně se jako dítě věnovala baletu, kvůli vrozené vadě páteře musela tento svůj sen opustit. Vystudovala kamenosochařství na uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, poté ještě absolvovala herectví v Brně na JAMU (1967). Hrála v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1967-1973), které v této době procházelou svou zlatou érou s řadou významných osobností, které v té době nemohly působit v Praze (především Jan Kačer). Ostrava tedy dala Hofmanové řadu velkých hereckých příležitostí, v klasickém repertoáru, ale také v pohádkách a hrách pro děti. Spolu s manželem pak odešla do Brna, kde natrvalo zakotvila ve Státním (dnes Národním) divadle (1973-2002). Na prknech, která znamenají svět, se uplatnila především v českém klasickém repertoáru, v polovině 80. let znovu krátce hrála v Ostravě. V roce 2002 odešla Hofmanová do důchodu, odstěhovala se na rodné Valašsko, ale pohostinsky hrála v Městském divadle ve Zlíně. V roce 2007 se ale znovu vrátila do Brna a dnes ji můžeme opět vidět na scéně Národního divadla, například ve Veselých paničkách windsorských nebo v Královně Margot.
Drahomíra Hofmanová je podruhé vdaná, jejím prvním manželem byl již zemřelý divadelní režisér Pavel Hradil.