Po vzniku republiky řada různých podnikavých lidí zkusila štěstí u filmu. Někteří uspěli a jiní, zklamáni neúspěchem, rezignovali na další působení u filmu. To bezesporu platí i u Jiřího Schreinzera, narozeného v Praze na Žižkové do rodiny bankovního sluhy Vendelína Schreinzera (1861) a jeho ženy Františky roz. Hubičkové (1857).
Do filmu, již zvukového, se vrátil až po dlouhých 18 letech, v roce 1937, ale již jen jako filmový herec epizodních či komparzních rolí. V letech 1937–1940 tak natočil na 30 rolí, ale jen výjimečně mohl ve filmu promluvit, většina jeho epizodek byla němá. Hrál nejčastěji hosty v barech, v restauracích, na večírcích, v divadlech.
Mezi jeho výraznější epizodky tak pouze patří zvědavý host v hospodě ve filmu Jarka a Věra (1938), Adinou Mandlovou, odmítnutý tanečník na večírku ve filmu Katakomby (1940), a podvodný majitel baru ve filmu Její hřích (1939).
Z jeho osobního života je nám známo, že se v roce 1932 oženil s Růženou Mouchovou (1911), se kterou měl syna Jiřího a dceru Jiřinu. Manželství však bylo v roce 1935 rozvedeno, zajímavostí pak zůstává, že v roce 1944 se opět v Praze na Staroměstské radnici vzali. Jeho poválečné osudy však nejsou již známé, zemřel ve věku nedožitých 78 let v Praze. Je i s celou rodinou pohřben na Vinohradském hřbitově.