Alexander Kolowrat (1886 - 1927)

Ač příslušník starobylého českého šlechtického rodu, narodil se ve městě Glen Ridge v New Jersey v USA, kam jeho otec Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky utekl po zakázaném souboji v Praze na Klamovce, ve kterém zabil prince Auersperga. Naštěstí dostal otec milost od císaře a rodina se mohla vrátit do Čech, kde v Týnci na Klatovsku Alexander Joseph Kolowrat-Krakowsky vyrůstal. V českém prostředí navštěvoval i místní školu. Po roce studia na gymnáziu v nedalekém Stříbře byl jako desetiletý přijat na internátní římskokatolické gymnázium Kollegium Kalksburg u Vídně. Maturitu složil na vídeňském gymnáziu Theresianum v roce 1904. Dle přání svého otce nastoupil na prestižní Katolickou univerzitu v Lovani. Studia ukončil v roce 1907 a posléze nastoupil jako jednoroční dobrovolník do 13. dragounského pluku prince Evžena Savojského s posádkami v Klatovech, Stříbře a Lounech. Během studii si oblíbil motocykly, automobily a závodění. Během vojenské služby se seznámil s fotografií a k tomu s filmem. Díky věnu matky, baronky Nadine Huppmann-Valbella, dcery bohatého tabákového magnáta, a díky hospodářským schopnostem otce se panství stabilizovalo a stalo se výnosným, což Alexandrovi Kolowratovi umožnilo plně se věnovat oběma vášním automobilismu a filmu.

Během První světové války narukoval v hodnosti poručíka do automobilní jednotky, v níž sloužil jako pobočník velitele. Již v říjnu 1914 získal povolení vyrábět pro svou firmu Sascha-Kriegswoche – válečné týdeníky. O rok později byl převelen do K.u.K Kriegspressuartier – válečného tiskového střediska, v němž byl ustanoven vedoucím filmového oddělení. Další rok 1916 v listopadu získal výhradní práva na filmové zdokumentování pohřbu císaře Františka Josefa I. Během tří dnů vytvořil se svými zaměstnanci 255 kopií. Jestliže válka omezila zahraniční konkurenci a přinesla jeho firmě zisky, tak konec války a rozpad monarchie znamenaly pro Sascha-Filmindustrie ztrátu části trhu. Nicméně Alexandrovi Kolowratovi se podařilo téměř hned po válce získat zastoupení americké filmové společnosti Paramouth.

Ve své filmové společnosti soustředil  po válce řadu tehdejších vynikajících tvůrců – režisérů, kameramanů, scenáristů a samozřejmě hereček a herců. Mnoho později známých tvůrců se stalo slavnými díky tomuto českému aristokratovi a jeho filmové společnosti. Mezi ně patřili například režiséři Alexander Korda a Michael Curtiz (v té době ještě Mihály Kertész),  herečky Anny Ondráková, Marlene Dietrich a Magda Sonja. V letech 1919 až 1922 měla jeho filmová společnost úspěch a on sám kromě řízení společnosti působil jako producent. Produkoval například filmy PRINZ UND BETTELKNABE (český Princ a chuďas), SODOMA UND GOMORRAH, NAMENLOS a později i CAFÉ ELECTRIC s Marlene Dietrich.

30. dubna 1923 uzavřel sňatek s ruskou emigrantkou, kněžnou Sofii Trubeckou, který se konal ve vídeňské chrámu svatého Štěpána. Svatba byla rovněž nafilmovaná režisérem Gustavem Ucickým. V tomto roce a následujících se začala projevovat filmová konkurence ze zahraničí. I přesto v Sascha-Filmindustrie vznikla řada nákladných ale i komerčně úspěšných filmů - MLADÝ MEDARDUS (1923), KRÁLOVNA OTROKŮ (1924), SALAMMBÔ (1925) a CAFÉ ELECTRIC (1927). Neblahý vliv na filmový průmysl měla i cenzura. Vhodnou formou protestu a nátlaku se mu podařilo nejen omezení cenzury, ale i zavedení regulace importu zahraničních filmů.