Ferdinand Jarkovský, vlastním jménem Ferdinand Mejkal, se narodil 23. června 1888 v Praze. Jeho bratrem byl herec, režisér a divadelní ředitel Rudolf Mejkal (1890 – 1979). Po studiu pojistné matematiky se stal pojišťovacím úředníkem. Nechal se však zlákat, stejně jako řada jeho dalších vrstevníků, herectvím. Od roku 1912 hrál u venkovských společnosti a v Praze, kde působil až do konce života. Využil se např. v Revoluční scéně, v Lucerně Karla Hašlera, v Divadle Járy Kohouta, ve Fenclově aréně aj.
Jarkovský byl zdařilým představitelem menších a komických rolí. Byl většinou odkázán na svoji střídmou mimiku a klidnou práci s tělem. Všechny své pocity však musel často vyjadřovat tváří.
Když měl možnost promluvit, tak kladl důraz na hlasitou výslovnost a výraznou polohu hlasu, mj. Rakvář („Nebe na zemi“), Otecko („Nejlepší synové a dcery“), Mukosejev („Svatba s věnem“), Marek („Život lásky a vzdoru“), Pierre („Vlastenci“) a nebo Jáchym („Bezejmenná hvězda“).
V československé kinematografii se Jarkovský poprvé objevil v roce 1931 hned v pěti menších postavách. Režiséři v něm viděli pouhého epizodistu. Nikdy žádnou velkou a větší roli nedostal a hrál pouhé epizodky, ale zato v několika filmech ročně.