Otto Čermák (1882 - 1962)

Otto Čermák se narodil 21. února 1882 v Praze. Vyučil se typografem, ale raději se věnoval zajímavější umělecké práci. O Čermákovi máme první herecké zprávy již v roce 1913, kdy se stal členem Pištěkova divadla. Dále do konce roku 1918 hrál v Uranii, poté v brněnském Národním divadle (1919 – 1930) a do roku 1945 také krátce v kladenském Středočeském divadle, Divadle J. K. Tyla v Plzni, Moravském divadle v Olomouci (1930 – 1931) a Divadle Anduly Sedláčkové.

Čermák se postupem času vyvinul ve skvělého charakterního herce vytvářející zejména tragické role s vnitřním svárem a duševním rozkolísáním. Jako charakterizaci svých rolí a herectví můžeme uvést Tuláka ve hře „Ze života hmyzu“ Karla a Josefa Čapka či Harpagon v Molièrově „Lakomci“. Pro jeho role byla charakteristická menší a zavalitější postava, sugestivní obličej a zvláštní hlas.

Do roku 1945 sehrál na našem filmovém stříbrném plátně pouhé čtyři menší role Hájka v dramatu LIDÉ POD HORAMI (1937) Václava Wassermana, primáře nemocnice ve Fričově dramatu MUŽ Z NEZNÁMA (1939), starosty Jakuba Smoly v melodramatu MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ (1940) Václava Binovce a faráře ve Fričově povedeném přepisu povídky Vítězslava Hálka MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA (1940) s Jiřinou Štěpničkovou v hlavní roli.

Po okupaci sehrál třiadvacet menších postav (často pod režií Václava Kršky) v krátkometrážních a dlouhometrážních snímcích ŽÍŽEŇ (Hánek), nedokončeném VÝLET PANA BROUČKA DO ZLATÝCH ČASŮ (dělník), VELKÁ PŘÍLEŽITOST (děda Buráň), ZVONY Z RÁKOSU (purkmistr Pazdera), TEMNO (Daniel Suk), SLEPICE A KOSTELNÍK (družstevník Václav), RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ (Bárta), POSEL ÚSVITU (nakladatel knih Václav Kramerius), MIKOLÁŠ ALEŠ (sazeč Kuneš), MLADÁ LÉTA (pokladník Karas), HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (šišlavý člen obecního výboru), VÝSTRAHA (dělník – milicionář), PSOHLAVCI (rychtář), Z MÉHO ŽIVOTA (kulisák se svačinou) nebo ABY NEBYLI SAMI (František Tříska).