
480
Jeden z nejoceňovanějších amerických režisérů současnosti. Rodák z newyorského Queensu, jehož počátky v 70. letech jsou nedílně spjaty s aktivitami autorské generace Nového Hollywoodu a který má na svém režisérském kontě několik desítek ceněných filmů.
Jako chlapec onemocněl astmatem, tudíž mu byly upřeny mnohé radosti a strasti ostatních dětí jako byl sport či skupinové hrátky. Místo toho jej rodiče a starší bratr často brali do kina, kde se tak průběžně rozvíjela jeho záliba v pohyblivých obrázcích a kde začaly růst první kořeny jeho pozdějších encyklopedických znalostí oboru. Velikou zálibu měl například ve filmech Emerica Pressburgera a Michaela Powella, jehož manželka Thelma Schoonmaker se později stala jeho častou spolupracovnicí.
Zhlédl se i v tak rozdílných tvůrčich proudech jako byly historické vekofilmy jako Země faraonů (1955) nebo Cid (1961) a naopak téměř dokumentárně ladění snímky ze škatulky italského neorealismu jako Zloději kol (1948), Řím, otevřené město (1945) nebo Paisa (1946), která obzvlášť zabrnkala na sicilské části jeho duše. Stal se i velikým studentem tvůrců jako Federico Fellini, Michelangelo Antonioni, Samuel Fuller, Jean-Luc Godard, Ingmar Bergman či Satyajit Ray.
Vystudoval New York University a začínal jako střihač. Režijně debutoval v roce 1967 částečně autobiografickým příběhem Kdo to klepe na moje dveře a v tréninku pokračoval pod produkční záštitou Rogera Cormana gangsterkou Bertha z dobytčáku (1972). Krimidrama Špinavé ulice (1973) mu získalo zaslouženou diváckou i kritickou pozornost a obecně bývá považováno za první "scorseseovský film," tedy takový, v němž už bylo naplno zřetelných mnoho prvků jeho pozdějšího tvůrčího rukopisu. Díky tomuto filmu se také dal dohromady se svými později velmi blízkými spolupracovníky Robertem De Nirem a Harveym Keitelem.