Miloš Makovec se narodil 11. prosince 1919 v Turnově. Rozhodující význam pro jeho budoucí kariéru měl herecký opus, když si jako třináctiletý zahrál sekundána ve Vančurově a Innemannově dramatu PŘED MATURITOU (1932), a rozhodl se pro film. Roku 1940 odmaturoval a v letech 1940 – 1943 byl scenáristou a režisérem krátkých filmů (DEFILÉ, PRÁCE A PENÍZE, RADOST VŠEM), 1943 – 1945 pracoval pro Aktualitu a s tvůrcem Jiřím Lehovcem.
V letech 1948 – 1968 pracoval jako scenárista a režisér Filmového studia Barrandov. V této práci už mohl přesně využít svojí zálibu v hraných formách, snažil se sloučit přísnou věcnost a typické filmové umění a umělecké vyjadřovací prostředky. Často si ke svým projektům psal původní námětu, technické a literární scénáře.
Nejdříve začal s krátkými hranými propagačními snímky KAM S NÍM? (1947), jenž byl natočen za jeden den, ŽIJÍ MEZI NÁMI (1948) a O MALÝCH PRO VELKÉ (1948). V dlouhé hrané tvorbě debutoval na začátku 50. let budovatelským dramatem PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (1950) a komedií VESELÝ SOUBOJ (1950).
Během 50. let natočil dobrodružný film o putování cestovatele MUDr. Emila Holuba (Otomar Krejča) VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ (1952), drama SEVERNÍ PŘÍSTAV (1954), komedii NÁVŠTĚVA Z OBLAK (1955), drama SNADNÝ ŽIVOT (1957), povídku PRÁVNÍ PŘÍPAD z čapkovského triptychu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958) a stvořil i svůj nejcennější snímek filmové kariéry, protiválečné drama podle povídky Aloise Jiráska ZTRACENCI (1956) s výbornými výkony titulních představitelů, Gustáva Valacha, Stanislava Fišera, Vladimíra Hlavatého, Aleny Vránové a Radovana Lukavského. Film posbíral ceny na zahraničních mezinárodních festivalech.