Marina Vlady 85 let

Herečka Marina Vlady okouzlila Francii ve věku, kdy sotva odrostla dětským střevíčkům, vzápětí zamířila k mezinárodní slávě a ve dvaceti letech měla za sebou velké a hlavní role již ve více než dvaceti filmech. Ve světě filmu brzy zastínila své tři starší sestry a zhruba do poloviny šedesátých let patřila k největším hvězdám francouzské kinematografie, veřejnosti je dodnes známá také jako bývalá manželka herce Roberta Hosseina a sovětského zpěváka Vladimira Vysockého.

Před filmovou kamerou stála poprvé v rámci dramatu LETNÍ BOUŘKA (Orage ďété, 1949), kde hrála menší roli po boku starších sester Odile a Olgy. Slovanský půvab mladé dívky vzápětí oslovil italské filmaře, díky nimž začala Marina Vlady točit v Itálii, počátkem padesátých let přijaly všechny čtyři sestry pseudonym začínající písmenem V (jako victoire – vítězství). Se sestrou Olgou hrála Marina například po boku Marcella Mastroianniho v italském filmu DNY LÁSKY (Giorni ďamore, 1954), skutečnou slávu jí ale přinesl až Cayattův zajímavě pojatý film PŘED POTOPOU (Avant le déluge, 1954), který zabodoval i v mezinárodním měřítku. Tento film vynesl Marině Vlady prestižní cenu pro nadějné mladé herečky Prix Suzanne Bianchetti (1954).

Jediným snímkem, kde se setkaly všechny čtyři sestry, bylo kriminální drama SOPHIE A ZLOČIN (Sophie et le crime, 1955), které však nemělo takový úspěch jako jeho literární předloha. Svou hvězdnou pozici v mezinárodním měřítku utvrdila Marina Vlady koprodukčním filmem PLAVÁ ČARODĚJNICE (La sorcière, 1955). V prosinci 1955 se sedmnáctiletá Marina Vlady provdala za herce a režiséra Roberta Hosseina (*1927), který jí poskytl hereckou průpravou potřebnou pro divadelní jeviště a natočil s ní také další úspěšné filmy. Jejich manželství pochopitelně vyneslo značnou pozornost filmu DAREBÁCI KONČÍ V PEKLE (Les salauds vont en enfer, 1955), který byl Hosseinovým režijním debutem a spolu s Marinou zde také hráli. Z jejich další spolupráce připomeňme psychologický thriller TY JEDOVATČE (Toi, le venin, 1958), v němž Robert Hossein (opět jako režisér) využil fyzické podoby své manželky a její sestry Odile Versois v rolích k nerozeznání podobných sester.

S Robertem Hosseinem točila Marina Vlady také v Československu a ústřední pár vytvořili v dramatu V PROUDECH (La liberté surveillée, 1957). Z manželství s Hosseinem se narodili dva synové – Igor (*1956) a Pierre (*1959), v roce 1959 se ale rozvedli. Jejím druhým manželem se pak v roce 1963 stal bývalý válečný letec Jean-Claude Brouillet (*1925), s nímž měla třetího syna Vladimira (*1964). Mezitím znovu excelovala na filmovém plátně, u nás je známá především titulní rolí v historicko-dobrodružné romanci KNĚŽNA DE CLÈVES (La princesse de Clèves, 1960), úspěch jí pak přinesl italský film VČELÍ KRÁLOVNA (Ľape regina, 1963), za nějž byla oceněna jako nejlepší herečka na festivalu v Cannes a získala i nominaci na Zlatý glóbus v USA. V žánru historické romance pro ni dalším celoevropským triumfem mohla být postava legendární markýzy Angeliky, tuto roli však odmítla, mimo jiné proto, že by to pro ni znamenalo setkání s bývalým manželem Robertem Hosseinem.