Mnislav Hofmann (někdy psán i jako Hofman či Hoffman) se narodil 24. března 1920 v Příbrami. Už od dětství se zajímal o divadlo, proto absolvoval dramatické oddělení brněnské Státní konzervatoře v roce 1946. Už jako student hrál v brněnských Komorních hrách (1942 – 1945) a po válce už jako profesionál ve Svobodném divadle a Zemském národním divadle v Brně (1945 – 1948).
Když roku 1959 vzniklo Městské divadlo v rodné Příbrami, tak Mnislav Hofmann ihned do něj nastoupil a setrval až do odchodu na odpočinek (1959 – 1980). Jako herec nejvíce těžil ze své fyziognomie, hned na první pohled byla nápadná jeho malá postava, výrazný (do komična laděný) obličej a též po prvním poslechu i zvláštní skřehotavý hlas.
Zahrál si např. (často komediální party) v inscenacích „Loupežník“ (Šefl), „Hrátky s čertem“ (Omnimor), „Tvrdohlavá žena“ (Pan Vydřiduška), „Balada z hadrů“ (Georges), „Ze života hmyzu“ (Dobroděj), „Kat a blázen“ (Don Baltazar), „Jan Hus“ (Mistr Michal), „Ženský boj“ (Rapota), „Mnoho povyku pro nic“ (Mochna), „Měsíc nad řekou“ (Pečárka), „Zkrocení zlé ženy“ (Slušný pán z Mantovy), „Otec“ (Divíšek), „Radúz a Mahulena“ (Druhý stařec) nebo „Strakonický dudák (Tomáš).
Dále si ještě připomeňme kreace Živela („Fidlovačka“), Benátského dóže („Othello“), Kaplana („Svatá Jana“), Pavla („Maryša“), Vézineta („Slaměný klobouk“), Milinského („Ženichové“), Melichara („Paličova dcera“), Komorníka („Úklady a láska“), Vodníka Michala („Lucerna“), Prokopa Kroupy („Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři“), Lokaje Firse („Višňový sad“), Františka Fialy („Naši furianti“) atd. atd.