Vladimír Pavlar se narodil jako Vladimír Patzelt 10. května 1915 v Zastávce u Brna do dělnické rodiny. Jeho matka byla dělnicí ve stáčírně piva. Jako student navštěvoval obecnou školu v rodné Zastávce a měšťanku v Brně. Jako milovník divadla odešel na brněnskou Státní konzervatoř a absolvoval její dramatické oddělení u profesora Rudolfa Waltera (1933 – 1937). Během studií, a až do roku 1939, hostoval (včetně vojenské presenční služby) v činohře Národním divadla v Brně.
Odešel do Plzně a stal se reportérem a režisérem v rozhlasovém studiu (1947 – 1951). Na krátkou dobu hereckou práci opět opustil, půl roku se živil manuelní prací ve Škodovce v Plzni a v roce 1952 v družstvu Dyha. I při práci ale hrál s ochotníky. Vrátil se do rodného kraje, od 1. května 1953 byl do svého odchodu na odpočinek představitelem středních a menších charakterních rolí ve známém Divadle bratří Mrštíků v Brně (dnešní Městské divadlo Brno).
Vladimír Pavlar byl charakterním hercem menších rolí. Úlohy vytvářel s přesným přístupem, střídmými gesty a mimikou, příjemným hlasovým projevem a menší postavou, potrženou ještě vysokým čelem, úzkýma modrýma očima a propracovanou prací horních končetin. Za svoji divadelní praxi, která trvala přes čtyřicet let, nahrál Pavlar přes šedesát divadelních postav. Jeho nejplodnější a nejvýznamnější herecká léta jsou spjata s působením v Brně.
Kvůli svým mimopražským angažmá se k významnější filmové práci dostal až v normalizačních 70. letech. I když hrál ve čtyřech snímcích, celkem vytvořil jen dvě různé úlohy. Díky svému fyzickému zjevu a dispozicím se celkem třikrát převtělil do historické postavy ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Bohužel byl Pavlar nucen tohoto významného českého politika zpodobňovat podle nuceného diktátu ÚV KSČ v politicky zkreslených historických „dokumentech“.