Marcel L′Herbier se do historie francouzské kinematografie zapsal nejen jako režisér řady umělecky významných titulů, prosadil se také v jiných profesích a v oblasti francouzské kinematografie se angažoval jako organizátor a publicista až do vysokého věku. Narodil se do rodiny architekta a po nedokončených studiích práv na pařížské Sorbonně začal psát knihy a divadelní hry, inklinaci k impresionismu později vtělil i do svých filmů. Za první světové války sloužil v armádě, právě tehdy se seznámil s filmařskou technikou a po návratu do civilního života začal realizovat své první vlastní filmy.
S nástupem zvuku měly L′Herbierovy filmy klesající uměleckou úroveň, stále však patřil k filmařům nadprůměrných kvalit. Počátkem třicátých let zpracoval literární předlohy autora detektivek Gastona Lerouxe ZÁHADA ŽLUTÉHO POKOJE (Le mystère de la chambre jaune, 1930) a VŮNĚ DÁMY V ČERNÉM (Le parfum de la dame en noir, 1931), tyto filmy opět disponovaly silnou výtvarnou stylizací. Kvůli obavám z finančních ztrát pak polevil ze svých uměleckých ambicí a natočil několik snímků, které byly komerčně úspěšné, sám L′Herbier však s nimi nebyl příliš spokojen (KRAHUJEC - L′épervier, 1933; SKANDÁL – Le scandale, 1934).
Později L′Herbier natočil několik snímků s výraznými vlasteneckými motivy (PŘIPRAVTE K BOJI – Veille d′armes, 1936; NOVÍ LIDÉ – Les hommes nouveaux, 1936; SRDEČNÁ DOHODA – Entente cordiale, 1938), sám ostatně celou svou kariéru bojoval za silnou národní kinematografii a bránil se nadpočetnému importu především amerických filmů. Celou francouzskou kinematografii třicátých let prostupovala inspirace v ruském literárním odkazu a ruské historii a Marcel L′Herbier obohatil tuto odnož filmové tvorby svou tzv. ruskou trilogií (PEVNOST MLČENÍ – La citadelle du silence, 1937; RASPUTIN – La tragédie impériale, 1937; NOCI V PLAMENECH – Nuits de feu, 1937).
V různých žánrech obohatil L′Herbier francouzskou kinematografii i ve čtyřicátých letech, pozoruhodnou vizuální podívanou byl film BÁJEČNÁ NOC (La nuit fantastique, 1942), v této době začal točit i komedie, z tohoto žánru připomeňme CTIHODNOU CATHERINE (L′honorable Catherine, 1943), kterou ovšem kvůli nemoci místo něj dokončil Jacques de Baroncelli. Z režisérovy válečné tvorby dále vynikl ŽIVOT BOHÉMY (La vie de bohème, 1943), který měl ale premiéru až v roce 1945. Na dřívější úspěchy s kostýmními velkofilmy navázal po válce historickým filmem AFÉRA S NÁHRDELNÍKEM (L′affaire du collier de la reine, 1946). L′Herbierovým posledním filmem byla adaptace divadelní hry OTEC DÍVKY (Le père de Mademoiselle, 1953). V letech 1918-1953 natočil celkem 44 filmů.