Carlos Saura (1932 - 2023)

Carlos Saura je vedle Luise Buňuela a Pedra Almodovara třetím nejznámějším španělským režisérem. Od malička byl fascinován fotografováním, což ho přivedlo i ke studím filmu v Madridu, kde v roce 1957 absolvoval a do roku 1963 zde přednášel. Po vyloučení ze školy z politických důvodů se věnoval natáčení svých autorských filmů.

Sestřenice Angelika (73), tentokrát bez Chaplinové, představila druhý, vedle politické alegorie, zájem režiséra, kterým je intimní a introspektivní pohled na lidskou, a zejména dětskou duši. Pozoruhodně křehký a jemný pohled na svět dětství prokázal i v Starém domu uprostřed Madridu (75). V roce 77 natočil hned dva neobyčejné filmy. První a známější z nich, drama o vztahu dceři (Chaplinová) a otce (F.Rey), Eliso můj živote, získal cenu pro Fernanda Raye v Cannes. Druhý film , Zavázané oči, byl sugestivní studií mučení, kterého se dopuštěli trýznitelé na postavě ztvárněné G.Chaplinovou.

V 80. letech se Saura věnoval filmům o delikventní mládeži v Rychle, rychle (81), které revidují režisorovy starší Pásky (62), ale především natočil volnou "taneční" trilogii, Krvavou svatbu (81) na námět F.G.Lorcy, Bizetovu Carmen (83) podle novely Prospera Merimééa s Laurou Del Sol, která se pomalu převtěluje do postavy Bizetovy Carmen. V této metamorfóze ji výrazně pomohl tanečník a choreograf Antonio Gades, který ztvárnil jejího mentora a milence. Po tomto proslulém díle následovala následovala méně známější Čarodějná láska (86).

Z 90. let stojí za zmínku drsné a citově velmi sugestivní a depresivní dílo Střílej (93) o drastickém znáslinění mladé artistky a o spravedlivé odplatě za její znásilnění a i o neodvratné smrti, která ukončí její trápení. Jiného charakteru je Tango (98), formálně vytříbený portrét španělského tance. Další Saurovy filmy se bohužel zatím nedočkaly oprávněného uvedení a publicity, jakou by si zasloužily.