Petr Zrno 77 let

Absolvent Filmové a televizní fakulty AMU v Praze. Od roku 1975 pracoval jako režisér v oboru filmové a televizní dokumentární tvorby, s výjimkou let 1985-90, kdy byl z umělecké činnosti vyřazen a věnoval se tvorbě vědeckých lékařských filmů, za které získal několik hlavních cen na festivalu Academia film Olomouc. Během své kariéry natočil přes sto dokumentárních, publicistických a účelových filmů.

V Arménii natočil film o historii i současnosti této země nazvaný Arménie - Dědictví Řehoře Osvětitele, v Náhorním Karabachu film o politické situaci v této části světa nazvaný Náhorní Karabach. Do Dagestánu se vydal s humanitární pomocí humanitární adventistické organizace ADRA a film z této cesty nazvaný Adventisté se vysílal v pořadu Cesty víry, stejně jako film realizovaný v Arménii a v Sýrii, věnovaný výročí založení nejstarší křesťanské církve na světě a nazvaný 1700 arménské církve, ve kterém se věnuje i genocidě Arménů v roce 1918.

Se svým dlouholetým kolegou Jiřím Goldem realizoval filmy z oblasti kultury, například Intimita aneb 24 minut s Janem Koblasou - portrét českého výtvarníka evropského významu, Petr Spielman aneb vědomí souvislostí - ve kterém ředitel muzea v Bochumu vypráví o sobě, o budování muzea a o svém podílu na jedné z největších sbírek českého umění 20. století mimo území ČR, či film Nevyhnutelnosti Emila Juliše - portrét básníka experimentální i reflexní poezie, nositele Seifertovy ceny.

Pro cyklus Diagnóza, kterým se se Petr Zrno vrátil k lékařské tématice, natočil dokumenty Tu sílu jsem vždycky měla (Metastáza čtvrtého krčního obratle), ...a hrajeme dál (Artróza kolenního kloubu), S kamerou do břišní dutiny (Tříselná kýla), Šance na kvalitní život (Selhání ledvin), Děti ze zkumavky (Neplodnost).