Alberto Lupo (1924 - 1984)

Herec Alberto Lupo patřil k významným osobnostem italského poválečného divadla, před filmovými kamerami se ale objevoval jen krátce v 50. a 60. letech. Narodil se do dobře situované rodiny ve starobylém městečku Bolzaneto v severní Itálii. Na otcovo přání začal studovat práva, od studentských let se ale zároveň věnoval amatérskému divadlu a v nedalekém Janově začal krátce po druhé světové válce hrát profesionálně. Později působil v Miláně a ve Veroně a počátkem padesátých let již patřil k výrazným divadelním hercům s osobitým verbálním projevem, zaujal například ve hrách Šest postav hledá autora nebo Cyrano z Bergeracu.

I když počátkem šedesátých let točil Alberto Lupo několik filmů ročně, doménou jeho aktivit se vedle divadla stala hlavně televize, kde sklízel úspěchy velkými rolemi v adaptacích osvědčených literárních předloh (CITADELA – La cittadella, 1964; VZKŘÍŠENÍ – Resurrezione, 1965). Ukázkový hlasový projev jej pak předurčil i k práci v dabingu, kde opět dosáhl značných úspěchů (namlouval například Anthonyho Quinna). Jeho participace na mezinárodních filmových projektech vyvrcholila velkou rolí vévody z Urbina v americkém životopisném filmu VE SLUŽBÁCH PAPEŽE (The Agony and the Ecstasy, 1965), diváci jej ale mezitím mohli vidět i v dalších tehdy oblíbených žánrech, například westernech nebo špionážních filmech.

Velkou popularitu přinesla Lupovi nabídka moderovat televizní estrádu TEATRO 10 (1971). Při přípravách na divadelní představení Kdo se bojí Virginie Woolfové? v roce 1977 zasáhla Alberta Lupa mrtvice, z jejíchž následků se již nikdy úplně nezotavil. V době jeho dlouhé rekonvalescence mu byla oporou především manželka Lyla Rocco, návrat před kamery a na jeviště se ale podařil až v roce 1980, kdy se objevil ve filmu ACTION (1980), později znovu účinkoval v televizi. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se ale dalším aktivitám spíše vyhýbal.

Alberto Lupo zemřel v přímořském letovisku San Felice Circeo 13. srpna 1984 ve věku 59 let.