Valdemar Psilander (1884 - 1917)

Valdemar Einar Psilander, největší herec zlatého věku dánského filmu. Stal se symbolem éry let 1910-1918, kdy dánský zázrak vyprodukoval 1200 filmů a strhl na sebe pozornost celého filmového světa.

Jeho prvním filmem se stal v roce 1910 DORIAN GRAYS PORTRÆT (první adaptace románu Oscara Wildea) u Regia Kunst Filmu. Téměř okamžitě byl angažován Nordisk Filmem pro budoucí hit U BRAN VĚZENÍ (VED FÆENGSLETS PORT) Augusta Bloma a během prvních dvou let u filmu se Psilander stává největším hereckým starem světové úrovně. Obdivují ho všichni, bez ohledu na věk nebo pohlaví. Nejvyšších poct si vydobyl zejména v Německu, Maďarsku a Rusku. Byl právem nejlépe placeným hercem Nordisku, protože přes vysokou kvalitu a oblíbenost i jejich ostatní produkce, byly to právě Psilanderovy filmy, které byly nejžádanější. Například v roce 1915 byl jeho roční plat 100 000 dánských korun (250 000 v roce 1916 už ale studio odmítlo), přičemž další skvěle placený dánský star Olaf Fønss měl pouze 14 000.

S Astou Nilsen, první dámou dánského filmu, které bylo později přezdíváno Die Asta, se setkal v DEN SORTE DRØM a BALLETDANSERINDEN (oba 1911, filmy se staly součást Astiny DVD kolekce, kterou vydal Dánský filmový institut v roce 2005). S Betty Nansen se setkal v REVOLUTIONSBRYLLUP (1913) a velice populární byli KLOVNEN (1917). Právě tento film, uvedený až po jeho smrti, je považován za jeho nejlepší. Bohužel ale, když Dánský filmový insitut vydal kolekci filmů Valdemara Psilandera, KLOVNEN vybráni nebyli. Kolekce se tedy skládá z VED FÆENGSLETS PORT (1911), DØDSSPRING TIL HEST FRA CIRKUSKUPLEN (1912) a EVANGELIEMANDENS LIV (1915). Posledním filmem uvedeným dodnes na DVD (tentokráte díky Kinu) je FOR ÅBENT TÆPPE (1911).

Psilander pouze výjimečně dával rozhovory do novin, ale když se tak stalo, kriticky se zamýšlel nad posláním filmového herce a kosmopolitní povahou filmového umění. Jeho manželkou byla herečka Edith Buemann. Během šesti let natočil 83 filmů.