Dolores del Rio byla první mexická filmová hvězda s mezinárodním ohlasem. A také první mexická herečka, která zazářila v Hollywoodu (pro Mexiko dvacátých let famózní úspěch).
Nakonec se Dolores vrátila do Mexika. Psal se rok 1942. Její Hollywoodská kariéra byla prakticky u konce a románek s Orsonem Wellesem, který o ní později prohlásil, že to byla nejvíc vzrušující žena, kterou kdy poznal, způsobil její další rozvod. Mexický režisér Emilio Fernández ji nabídl hlavní roli ve filmu POLNÍ KVĚT (Flor Silvestre - 1943). Úspěch filmu způsobil, že se Dolores Del Río hned se svým prvním španělsky mluvícím filmem stala největší hvězdou ve své zemi. Skutečnost, že se znala s lidmi okolo režiséra Fernándeze (kameraman Gabriel Figueroa, spisovatel Mauricio Magdaleno a herec Pedro Armendáriz) mělo hlavní vliv na to, čemu se dnes říká Zlaté éra mexického filmu.
S filmy jako MARÍA CANDELARIA (1944), UPRCHLÍK (1945) a BUGAMBILIA (1945), se Dolores Del Río stala pro svět typickou představitelkou mexických krásek. Její kariéra zahrnovala kromě filmu i divadlo a televizi. Ke konci života získala ocenění za obětavou práci pro sirotky. Naposledy jsme ji mohli spatřit ve filmu SANCHEZOVY DĚTI (1978).