Glenda Jackson (1936 - 2023)

Glenda Jackson pochází z presbyteriánské rodiny zedníka a uklízečky. Jako své povolání si chtěla zvolit práci knihovnice, ale nakonec pracovala jako prodavačka v drogerii, což jí moc neuspokojovalo. V šestnácti se náhle nadchla pro divadlo a už od devatenácti studovala do roku 1957 herectví na londýnské Royal Academy of Dramatic Art. Po ukončení studia působila pět na provinčních scénách jako asistentka ředitele a herečka. Roku 1964 se stala členkou Royal Shakespeare Company, kde si například po boku Davida Warnera zahrála Ofélii v Hamletovi. Velké úspěchy slavila v letech 1964-1965 na jevištích v Londýně i New Yorku v roli vražedkyně Charlotte Cordayové v inscenaci hry P. Weisse Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata, jež nastudoval divadelní soubor „Theatre of Cruelty“.

Herečka svou tvář často propůjčovala autentickým historickým osobnostem: Výborně se zhostila role manželky ruského skladatele P. I. Čajkovského, kterého si zahrál Richard Chamberlain, v životopisném dramatu MILOVNÍCI HUDBY (1970). Dále pak ztvárnila postavu legendární francouzské herečky Sarah Bernhardtové v dramatu NEUVĚŘITELNÁ SARAH (1976) nebo manželku ruského jaderného fyzika a disidenta v televizním politickém dramatu SAKHAROV (1984). Obdivuhodný výkon podala i v televizním seriálu „ELIZABETH R“ (1971), ve kterém výborně zvládla úlohu svárlivé anglické královny Alžběty I. Za tuto roli byla dvakrát odměněna cenou Emmy. V roce 1972 dostala další cenu – Donatellova Davida za roli ve filmu MARIE, KRÁLOVNA SKOTSKÁ.

O tom, že tato nadaná herečka nepostrádá ani komediální talent se můžeme přesvědčit v komedii NA ÚROVNI (1973), kde si zahrála postavu rozvedené Angličanky Vicki Allessiové, která se bezhlavě zamilovala do ženatého Američana. Velmi dojatě a nevěřícně si za svůj výkon v této výborné komedii převzala již druhého Oscara za nejlepší herečku v hlavní roli. Oscar však nebyl jediným oceněním za její úsilí v tomto snímku, na MFF v San Sebastianu na ni čekalo další ocenění.

Přestože se prosadila jako výrazná charakterní filmová herečka (takových ocenění má jen málo kdo), za své nejdůležitější působiště považuje stále divadlo. Strhující výkon podala v roli Heddy Gablerové-Tesmanové, nešťastně a pod úroveň provdané dcery generála, kterou ztvárnila jak v divadle tak na filmovém plátně. Filmový přepis Ibsenova dramatu nese název HEDDA (1975) a tato postava ji vynesla dalšího Donatellova Davida 1976 a nominaci na Oscara pro rok 1975. Dále zazářila v těchto divadelních hrách: Shakespearův Macbeth, Čechovovy Tři sestry, Genêtova Služka, O'Neilova Podivná mezihra, Brechtova Matka Kuráž nebo Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové?.