Lysiane Rey (1922 - 1975)

Lysiane Rey má v historii francouzského filmu a divadla své místo především jako manželka a matka dvou významných herců, zatímco její vlastní herecká kariéra byla poměrně zanedbatelná. Narodila se ve starobylém městě Amiens na severu Francie, její vlastní jméno bylo Jacqueline Leharanger, umělecký pseudonym Lysiane Rey přijala ve čtyřicátých letech. S divadlem získávala zkušenosti již v dětském věku, kdy působila v baletním souboru pařížského divadla Théâtre du Châtelet, později pak studovala herectví na Národní konzervatoři, uměleckou průpravu jí poskytl mimo jiné slavný Louis Jouvet.

Po válce hrála Lysiane Rey ještě několik velkých rolí, převážně v komediích (TŘI SESTŘENICE – Les trois cousines, 1946; RADOSTNÝ ČLOVĚK - L′homme de joie, 1950). Ještě v roce 1951 obdržela několik slibných nabídek od režisérů a objevila se v komerčně velmi úspěšné komedii KRÁL KAMELOTŮ (Le roi des camelots, 1951) nebo v adaptaci populární operety SLEČNA JOSEFÍNKA, MOJE ŽÍNKA (Mademoiselle Josette, ma femme, 1951). Pak na ni čekalo ale již jen několik menších rolí, naposledy se mihla v Molinarově komedii KDYŽ TÁHNOU BAŽANTI (Quand passents les faisans, 1965). V této době hrála znovu i v divadle, její poslední herecké kreace jsou ale spojeny s několika televizními seriály z konce šedesátých let.

Lysiane Rey zemřela v Maisons-Laffitte nedaleko od Paříže 1. října 1975 ve věku 52 let.