Josef Chvalina se narodil 30. dubna 1920 v Praze. Roku 1941 vystudoval dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze a první zkušenosti získával v oblastních divadlech: v Národním divadle v Brně (1941 – 192) a v Horáckém divadle v Třebíči (1942 – 1943). Vrátil se však do Prahy a prošel téměř všemi pražskými scénami.
Charakteristický herecký typ Chvalinu uváděl do specifických postav malých lidiček různých pošramocených charakterů a práv. Na divadelních prknech (a ve filmu) vytvářel různé postavičky záporných padouchů a maloměšťáků s těmi nejhoršími lidskými vlastnostmi. Takové role (samozřejmě často sehrával i kladné postavy) ztělesnil ve hrách „Lekce“ (profesor), „Les“ (Nešťastlivec) či „Don Juan“ (Don Juan). Tyto, a další, charaktery dokreslil svými střídmými gesty a mimikou, jímavě klenutou hlavou a zvláštním obličejem a hlavně kladením důrazu na hlasový projev, dikci a výslovnost. Chvalinovou dlouholetou manželkou byla herečka Lída (Ludmila) Vostrčilová (1918 – 2003).
Před filmovými kamerami se poprvé objevil ještě za hereckých studiích v epizodce studenta v Cikánově komedii STUDUJEME ZA ŠKOLOU (1939). Za okupace se ještě mihl v malinké roličce zaměstnance v obchodu v melodramatu BLÁHOVÝ SEN (1943) režiséra J. A. Holmana.
Chvalinova filmová kariéra započala až po osvobození, kdy se stal jedním z nejobsazovanějších herců a ročně hrál třeba i v pěti filmech. Sehrával mnoho postav různých povolání a postavení se zápornými, a také kladnými charaktery: zřízenec v cirkuse (POSLEDNÍ MOHYKÁN), Novák (PŘÍPAD Z – 8), voják (NIKOLA ŠUHAJ), advokátní písař Alois Netrefný (HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“), zastřelený muž (NĚMÁ BARIKÁDA), jednatel Melichar (V TRESTNÉM ÚZEMÍ), Franta Kadlec (BYLO TO V MÁJI), špión Fenda (AKCE B), Piskač (PLAVECKÝ MARIÁŠ), zaměstnanec podniku (ZAOSTŘIT, PROSÍM!), lékař (POKLAD BYZANTSKÉHO KUPCE), zaměstnanec (ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY), náměstek ředitele (RAKEV VE SNU VIDĚTI) nebo Joska Nejtr (SOUKROMÁ VICHŘICE).