Václav Hudeček vystudoval režii na DAMU (1952-1956) a již za studií spolupracoval se souborem DISK, v roce 1954 byl dokonce přizván Alfredem Radokem k režijní spolupráci na Čapkově Loupežníkovi v Národním divadle. Na scéně Národního divadla se v průběhu svých studií objevil v několika hrách také jako herec. Po absolutoriu začínal mimo Prahu a v poměrně rychlém sledu vystřídal několik angažmá. Jeho prvním působištěm bylo Městské oblastní divadlo v Hořovicích (1956-1958), pak pracoval v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech (1958-1959), v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích byl nejen režisérem, ale také šéfem činohry (1959-1960). Pak se již vrátil do Prahy a v letech 1960-1968 režíroval v Městských divadlech pražských (1960-1968), dvě sezóny pak strávil v Divadle na Vinohradech (1968-1970). Z jeho prací pro tuto scénu stojí za zmínku dodnes vysoce ceněná komedie Brouk v hlavě z roku 1969, která byla natočena i pro televizi a v nedávné době vyšla také na DVD. V průběhu šedesátých let ale pohostinsky režíroval i pro další scény, například Divadlo Na zábradlí, kde realizoval legendární představení Čekání na Godota, uvedl také hru Ztížená možnost soustředění od Václava Havla.
Od počátku šedesátých let spolupracoval Václav Hudeček také s Československou televizí, kde se režijně podílel na vzniku inscenací i hudebně dramatických pořadů. Z jeho realizací v šedesátých letech stojí za zmínku televizní hry DĚDICTVÍ NA ÚVĚR (1965) nebo DOBRÁ RADA PANA BARTOŠE (1965). Pro televizi pořídil také záznam některých divadelních představení, jako již zmíněnou komedii BROUK V HLAVĚ (1969) nebo JINDŘICHA IV. (1968) v hlavní roli s Jindřichem Kopeckým. V práci za kamerou spolupracoval Hudeček i s regionálními studii a například v Ostravě natočil zdařilou konverzační komedii KOŠILKA (1974). Z dalších komediálních počinů stojí za zmínku televizní filmy nevelkého časového formátu, podpořené ovšem výbornými výkony těch nejlepších herců (BEČIČKA, 1971; RŮŽOVÁ SOBOTA, 1974; HOLKA MODROOKÁ, 1974; CESTA DO ROKYCAN, 1981). Z žánrově dramatičtějších děl se sluší připomenout životopisný snímek z doby národního obrození ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ (1970) nebo dvoudílnou inscenaci z doby počátků přemyslovského státu POUŤ KRÁLŮ (1982). Poslední Hudečkovou realizací pro televizi byla mikrokomedie MEDVĚD (1985) podle klasické předlohy A. P. Čechova.
Václav Hudeček zemřel v Praze 3. prosince 1991 ve věku 62 let. V rodinné umělecké tradici pokračuje jeho dcera Martina Hudečková (*1964), která je herečkou a především vytíženou dabérkou.