Senta Berger 82 let

Rakouská herečka a dnes také producentka Senta Bergerová jakoby se ztrácela vedle svých slavnějších kolegyň Remy Schneiderové nebo Mariky Rökkové. Přesto v německojazyčné kinematografii patří k stálicím a to jak rozsahem i kvalitou své filmografie, tak i počtem ocenění, jichž se jí doposud dostalo.

Ve stejné době na sebe upozornila režiséra Bernharda Wickiho a producenta Artura Braunera, natáčející německou verzi známého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka ve světové válce (1920-1923) pod názvem DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK v hlavní roli s proslulým německým komikem Heinzem Rühmannem (Der brave Soldát Schwejk, 1960). V šedesátých letech působila Bergerová v Hollywoodu, kde natočila řadu filmů s předními americkými hvězdami té doby (Frank Sinatra, Charlton Heston, Dean Martin, Richard Harris, Kirk Douglas, Yul Brynner), odkud se vrátila v roce 1969.

Své další uplatnění nalezla především ve filmech italských produkcí nejrůznějších žánrů. Ještě během amerického angažmá v r. 1965 založila svou vlastní produkční společnost Sentana-Filmproduktion. V roce 1966 se provdala za filmového režiséra Michala Verhoevena, s nímž měla postupně dva syny, narozené během sedmdesátých let, kteří ji dočasně upoutali k mateřským povinnostem. Nebylo to však nikdy nadlouho; snad jediná změna spočívala v tom, že se více věnovala divadlu. Z této doby nejvíce stojí za zmínku její účinkování na jevišti nejvýznamnějšího rakouského divadla Burgtheater, kde si v r. 1979 v Tartuffovi s další rakouskou hereckou legendou Klausem Maria Brandauerem nebo v hamburské Thalia-Theater. V polovině osmdesátých let se znovu vrací do náruče digitální Thalie a vcelku pravidelně střídá svá televizní a filmová účinkování.

Senta Bergerová je nositelkou celkem dvaceti prestižních uměleckých ocenění, mezi nimiž vyniká udělení rakouského čestného kříže první třídy za zásluhy o vědu a umění (1998, Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst I. Klasse), obdobné německé vyznamenání (1999, Bundesverdienstkreuz ester Klasse) a dvě zvláště prestižní ceny pojmenované po její předčasně zesnulé generační vrstevnici Remy Schneiderové: zlatá (1998) a platinová (2007) udělená Bergerové za celoživotní dílo. Od února 2003 působí tato nevšední žena ve funkci prezidentky Německé filmové akademie (Deutsche Filmakademie). V současné době žije Bergerová v Mnichově, který se jí stal vedle Vídně dalším domovem.