Julie Christie 83 let

„Neumím počítat. Zažila jsem léta hojnosti, ale ta mi utekla mezi prsty. Nemám už před sebou další kariéru. Tak dělám pár věcí, abych splatila své účty. Nemůžu si stěžovat. Jsem spokojena, můj Pane.“

První velkou rolí byla postava Liz v dramatu BILLY LHÁŘ (1963, přítelkyně a rádobymilenka titulní postavy v podání Toma Courtenaye). Režisér John Schlesinger, který Christie obsadil jen proto, že ostatní herečky odmítly, ji režíroval i v postavě amorální modelky Diany v pro ni přelomovém dramatu DRAHOUŠEK (1965, producenti roli původně nabízeli Shirley MacLaine). Před „Drahouškem“ prakticky neznámá herečka za sebou na konci roku 1965 měla už úlohu Lary Antipovové ve slavné Leanově adaptaci Pasternakova románu DOKTOR ŽIVAGO (1965) a Daisy Battlesové v životopisném dramatu MLADÝ CASSIDY (1965). V pětadvaceti (1966) byla nominována na hlavní ženskou hereckou cenu BAFTA (britské akademie filmových a televizních věd) za dvojroli v Truffautově působivé sci-fi podle Bradburyho předlohy, 451° FAHRENHEITA. Za roli v „Drahouškovi“ obdržela jak cenu Akademie pro „nejlepší herečku v hlavní roli“ tak cenu BAFTA. Později ztvárnila hrdinku Bathshebu Everdene v Schlesingerově dramatu DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU (1967) s Alanem Batesem a Petulii Dannerovou v Lesterově snímku PETULIA (1968) po boku George Scotta.

V 70. letech zářila ve filmech jako byl Altmanův western McCABE & PANÍ MILLEROVÁ (1971, druhá nominace na Oskara pro „nejlepší herečku v hlavní roli“, McCabeho hrál Warren Beatty), romantické drama POSEL (1971, opět s Batesem), mysteriózní thriller TEĎ SE NEDÍVEJ (1973) s Donaldem Sutherlandem, v Ashbyho romantické komedii ŠAMPÓN (1975, s Beattym a Hawnovou), v Altmanově hudební klasice NASHVILLE (1975) představovala v zábavném cameu samu sebe, sci-fi horor DEMON SEED (1977) a sportovní komedie NEBE MŮŽE POČKAT (1978, s Warrenem Beattym). V té době se také přesunula Hollywoodu, kde (1967-1974) udržovala ostře sledovaný avšak přerušovaný vztah s hercem Warrenem Beattym, který ji popsal jako „nejkrásnější osobu a současně největšího nerváka, jakého jsem kdy poznal“. S koncem vztahu přišel návrat do Spojeného království, na waleskou farmu. V osmdesátých letech točila filmů čím dál tím méně, za zmínku stojí vedlejší role v Lumetově dramatu MOC (1986, mj. Gere, Hackman, Washington), ale jinak se vysokorozpočtových projektů stranila.

Odmítla mnoho rolí, které svým představitelkám později přinesly oskarové nominace: KONĚ SE TAKÉ STŘÍLEJÍ (1969, nakonec Jane Fonda), TISÍC DNŮ S ANNOU (1969, Genevieve Bujold) a ŘECKÝ MAGNÁT (1978, Jacqueline Bisset). Na nabízenou úlohu v romantickém krimi AMERICKÝ GIGOLO (1980) s Richardem Gerem sice nejprve kývla, jakmile však Gere odřekl a obsazen byl John Travolta, opustila projekt také Christie. Když pak Gere otočil a vrátil se, bylo už pozdě, jelikož byl její post mezitím obsazen Lauren Huttonovou. Julie Christie odřekla také hlavní roli v mysteriózním dramatu AGÁTA (1979) s Dustinem Hoffmanem (na kolečkových bruslích si totiž zlomila zápěstí; role byla obsazena Vanessou Redgrave). Odmítla mimojiné také role ve filmech ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO (1968), KMOTR (1972) a ČÍNSKÁ ČTVRŤ (1974).