
468
Vyrůstal se svými šesti sestrami v nuzných poměrech jako syn rusko-židovských negramotných přistěhovalců (jeho otec byl v Rusku koňským handlířem a v USA se stal hadrářem). Aby rodinu finančně podpořil, od dětství tvrdě pracoval, mj. jako kamelot, číšník, uvaděč, prodavač ovoce a noční hlídač. Na jevišti stanul poprvé ve třinácti letech, kdy navštěvoval Wilbur Lynch High School. 1935-39 studoval na St. Lawrence University v Cantonu (stát New York), přitom se zároveň věnoval divadlu a sportům (byl několikanásobným studentským přeborníkem v boxu a řecko-římském zápase). V té době užíval umělecké jméno Isadore Demsky. 1939-41absolvoval odbornou hereckou průpravu v American Academy of DramaticArts v New Yorku, hrál na letních scénách v New Yorku a Pensylvánii. V roce 1941 se objevil poprvé na Broadwayi v úloze zpívajícího doručovatele telegramu v revue Jaro je tady a 1942 se představil pod pseudonymem George Spelvin v broadwayské inscenaci Čechovova dramatu Tři sestry.
Díky své drsné a ostře řezané tváři s výrazným důlkem na bradě a s pronikavým pohledem, v němž se zračí nepokoj i cynické sebevědomí, i díky atletické postavě a široké, rozložité chůzi byl přímo předurčen pro postavy tvrdých mužů prudké až násilnické povahy, kteří se často stávají oběťmi svého vlastního hněvu a nemilosrdného jednání. Právě tímto typem rolí se prosadil jako hvězda westernů, dobrodružných a kriminálních filmů. Poč. 50. let zaujal také psychologicky propracovanějšími portréty nesympatických hrdinů, z nichž vynikají zejm. bulvární reportér lokálního deníku Charles Tatum v dramatu o cynických metodách amerických lovců senzací Senzace v jeskyni (r. B. Wilder), newyorský policejní inspektor s patologickými sklony James McLeod v Detektivním příběhu (r. W. Wyler) a energický a brutální film. producent Jonathan Shields v kritickém snímku o Hollywoodu Město iluzí (r. V. Minnelli).
Jako značně rozporuplná osobnost, dohnaná svou sebezničující zarputilostí a tvůrčí posedlostí k šílenství a smrti, se projevuje v jeho pojetí holandský malíř Vincent van Gogh, v životopisném dramatu podle stejnojmenného románu Irvinga Stonea Žízeň po životě (r. V. Minnelli). Rostoucí spory s režiséry a touha po nezávislosti, jež by mu umožnila vybírat si postavy podle svých představ, vyprovokovaly K. D. k tomu, že 1955 založil vlastní produkční společnost Bryna Productions (1962 rozšířená o odnož s názvem JoelProductions), která se podílela na vzniku několika významných historických a protiválečných velkofilmů (Stezky slávy, Vikingové, Pekelník, Spartakus), v nichž vytvořil hlavní role.
Při natáčení eposu Spartakus se osobně zasadil o to, aby scénář podle románu Howarda Fasta napsal spisovatel Dalton Trumbo (jeden z pověstné hollywoodské desítky scenáristů, kteří byli Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti dáni na černou listinu) a zajistil mu tím oficiální návrat do Hollywoodu. Vedle postav westernových pistolníků (mj. Muž bez hvězdy, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u ohrady O.K., Cesta na západ) a armádních důstojníků (mj. Stezky slávy, Sedm květnových dní, Hrdinové z Telemarku, Po zlém, Vrhnout mohutný stín, Hoří Paříž?) se dokázal neméně zdatně vyrovnat i s úlohou současníka, zmoženého stereotypem dosavadního života a odhodlaného radikálně řešit osobní krizi, jak to učinil úspěšný odborník reklamní agentury Eddie Anderson, jehož ztělesnil v psychologickém dramatu Tichá dohoda (r. E. Kazan).