Maurice Barrier (1934 - 2020)

Maurice Barrier se k herectví dostal přes sborový zpěv, nakonec zakotvil u divadla a filmu, u nás jsme jej mohli vidět v několika Belmondových nebo Delonových filmech, ještě více uplatnění našel v televizi. Narodil se v malém městečku Malicon-sur-Sarthe západně od Paříže a pocházel z prostých poměrů, matka byla v domácnosti, otec pracoval jako truhlář. Barrier dnes sám říká, že vyrůstal v harmonickém rodinném prostředí, i když ve značné chudobě. Ve čtrnácti letech začal pracovat s otcem, později pomáhal u bratrance v lahůdkářství, vyzkoušel i jiná řemesla.

Kamera jej zachytila poprvé v roli legendárního mušketýra d'Artagnana v televizním filmu PŘEVZETÍ MOCI LUDVÍKEM XIV. (La prise de pouvoir de Louis XIV, 1966), který ve Francii natočil slavný italský režisér Roberto Rosselini. Příležitostně se pak objevoval v dalších televizních filmech a seriálech, jevištní praxi na přelomu 60. a 70. let absolvoval v pařížském divadle Théâtre de l'Est parisien. Později na dalších pařížských scénách spolupracoval s nejvýznamnějšími režiséry (Raymond Rouleau, Pierre Mondy) a účinkoval také na legendárním divadelním festivalu v Avignonu (Rukojmí, 1977).

K filmu se Barrier dostal až na prahu čtyřicítky již jako vyzrálý divadelní herec a poprvé jsme jej mohli vidět v historické komedii MANŽELÉ Z ROKU II (Les mariés de l'an deux, 1971) v menší roli předsedy soudu. V 70. letech se pak objevil v několika dalších u nás známých filmech, sám Barrier později řekl, že čtyřikrát si jej přímo u produkce vyžádal k natáčení Alain Delon. Hrál tak například vyšetřujícího soude (DVA MUŽI VE MĚSTĚ – Deux hommes dans la ville, 1973) nebo gangstera Jacquese Helmana (CIKÁN – Le gitan, 1975), větší příležitost dostal jako kriminálník René Bollec ve filmu POVÍDKA O POLICAJTOVI (Flic Story, 1975).

V negativně pojatých rolích uplatnil svou vizáž také v několika komediích s Pierrem Richardem. Poprvé se sešli u filmu VELKÝ BLONDÝN S ČERNOU BOTOU (Le grand blond avec une chaussure noire, 1972), kde Barrier hrál tajného agenta Chaperona. Později spolu točili ještě filmy OTEC A OTEC (Les compères, 1983) nebo UPRCHLÍCI (Les fugitifs, 1986). Mezitím se Barrier znovu dostal ke spolupráci s Jacquesem Derayem a J. P. Belmondem (DOBRODRUH – Le marginal, 1983). I když v osmdesátých letech filmové natáčení omezoval, sluší se připomenout ještě melodramatický příběh z doby po první světové válce ŽIVOT A NIC JINÉHO (La vie et rien d'autre, 1989) režiséra Bertranda Taverniera, kde se v roli sochaře Mercadota setkal s Philippe Noiretem.