Francouzský herec Henri Guisol natočil přes padesát filmů, krátce po druhé světové válce hrál i několik hlavních rolí, v závěru své umělecké kariéry spolupracoval převážně s televizí, od mládí ale vynikal i v divadle. Pocházel z Aix-en-Provence na jihu Francie a hereckou průpravu získal na konzervatoři v Toulouse, studium završil ziskem první ceny pro absolventy. Poté zamířil do Paříže, kde začínal v Théâtre de l’Atelier, jeho první profesionální výstup je spojen s klasickou hrou Volpone v roce 1928.
Na přelomu třicátých a čtyřicátých let točil Henri Guisol již několik filmů ročně, spolupracoval s režiséry zvučných jmen a nezřídka se dostal i k poměrně velké roli v titulech tehdy známých i u nás (VRAH SE BOJÍ NOCI – L’assassin a peur la nuit, 1942; SKŘÍŇKA SNŮ – La boîte aux rêves, 1945). Hlavní roli spisovatele detektivních románu Armanda Le Noir, do jehož života vstoupí skutečný zločin, hrál v kriminálce DÁMA A SMRT (Madame et la mort, 1943), po válce dostal další hlavní roli sebevraha, jemuž nový životní impuls dodá nevšední úkol dopravit tajný kontraband do Asie, ve filmu BLÁZNIVÁ MISE (L’extravagante mission, 1945), který byl ovšem v kinech jen průměrně úspěšný.
Přední jména na plakátech mu zajistilo ještě několik dalších filmů různých žánrů krátce po druhé světové válce, opět hlavní roli hrál například v komedii CHUDÁK MILIONÁŘEM (Le clochard milliardaire, 1950) nebo v kriminálce PŮLNOČNÍ SVĚDEK (Le témoin de minuit, 1952). Z řady průměrných a dávno zapomenutých titulů té doby připomeňme romantickou komedii významného režiséra Emila E. Reinerta SCHŮZKA SE ŠTĚSTÍM (Rendez-vous avec la chance, 1949), v níž se jako prostý úředník musel vyrovnat s nečekanou přízní krásné mladé dívky (Danièle Delorme). Tehdy se objevil také v několika mezinárodně obsazených projektech (THEODORA, CÍSAŘOVNA BYZANTSKÁ – Teodora, imperatrice di Bisanzio, 1954; LOLA MONTEZOVÁ – Lola Montès, 1955).
Během padesátých let začal jeho význam klesat opět k formátu vedlejších rolí, své aktivity před kamerou ostatně přesunul hlavně do televize. V jednom z filmových přepisů Dumasova románu HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1961) v režii Clauda Autant-Lary se objevil jako abbé Faria, pokračoval také v aktivitách na divadelních jevištích. Z jeho seriálové televizní tvorby připomeňme oblíbený detektivní cyklus POSLEDNÍCH PĚT MINUT (Les cinq dernières minutes, 1958, 1961), později se zviditelnil hlavně v historických kostýmech (JOSEPH BALSAMO, 1973-1974; MARIE ANTOINETTA, 1975). Před filmovou kamerou se objevil po patnáctileté přestávce v komedii SITUACE JE VÁŽNÁ, NIKOLI VŠAK ZOUFALÁ (La situation est grave… mais pas désespérée, 1976), v níž hrál starého hraběte de Valrude a jeho snachou tu byla Maria Pacôme. Svou hereckou dráhu zakončil v závěru sedmdesátých let účastí ve dvou televizních seriálech.