Anna Dymna 73 let

“Je třeba shromažďovat pěkné okamžiky. Když je pak člověk starý, stačí zavřít oči a na ony okamžiky vzpomínat.”

Ukončila VII. všeobecně vzdělávací lyceum Zofie Nalkowské v Krakově a uvažovala o studiu psychologie. Sousedem rodiny byl ovšem herec Jan Niwiński (zemřel 1972), který zkoušel divadlo s mládeží a navrhl Anně, aby se přidala. Nakonec absolvovala krakovskou Státní vysokou školu divadelní, na které od roku 1990 taky vyučuje. Debutovala ve “Veselce” Stanisława Wyspiaňského v Divadle Julia Slowackého v Krakově (1969). Od roku 1973 je její herecká činnost spjata s krakovským Starým divadlem (Stary Teatr). Jejími nejslavnějšími filmovými rolemi jsou Barbara Radziwiłłówna z historického snímku EPITAF PRO KRÁLOVNU (1982) a Marysia Wilczurówna z romantického dramatu MASTIČKÁŘ (1981, Znachor).

Ještě během studií se provdala za o 15 let staršího herce, scénáristu, básníka a textaře Wiesława Dymného (1972). Pár měsíců po jeho tragické smrti - v únoru 1978 byl nalezen mrtvý v kuchyni svého bytu - cestovala Anna na natáčení k Balatonu a usnula za volantem. Při nehodě byla vážně zraněna (mj.zlomenina pánve a úraz páteře) a potřebovala delší rehabilitaci. Doporučili jí tehdy mladého fyzioterapeuta Zbigniewa Szotu, který ji nejenom postavil na nohy, ale nakonec i přivedl k oltáři (1983) a stal se tak jejím druhým mužem. Toto manželství vydrželo šest let a vzešel z něho syn Michał (1986). Anna vypadala dlouho velice mladě a křehce, během těhotenství však přibrala třicet kilogramů a sama říká, že nejlepší role přišly až po něm. Jejím současným mužem je profesor umění Krzysztof Orzechowski.

Anna Dymna je široce aktivní v charitativní činnosti, v nadacích pro zdravotně postižené. V roce 1999 začala pomáhat při realizaci inscenací divadélka ”Radwanek”, jehož herci jsou osoby s mentálním postižením. Od té doby ve svém volném čase pro divadlo režíruje a píše scénáře. V září 2003 založila v Krakově nadaci "Mimo Wszystko" (Navzdory všemu), jejímž prvotním cílem bylo zachovat chráněné terapeutické dílny a tím i péči o šestadvacet mentálně postižených z domova v Radwanowicích u Krakova, kteří díky změnám v zákoně ztratili možnost dílen užívat.