Film On - Přenešťastný mužíček - 1924

Popis filmu On Přenešťastný mužíček 1924

„Stejně jako všichni mám i já rád příběhové filmy, ale někdy se bojím, abych to s uměním nepřehnal a jaksi nezapomněl, že děláme komedie. Chvála kritiky je příjemná, ale může stoupnout do hlavy," projevil Lloyd veřejně obavy, aby pro přílišnou snahu o hlubší charakterizaci či psychologickou motivaci své postavy Chlapce nepřišel o popularitu. Veden těmito úvahami se jeho tým v Přenešťastném mužíčkovi na rozdíl od filmu Putička soustředí spíše na pyrotechnický rachot komiky. Předně, stavba příběhu je vyloženě sekvenčně epizodická. Skládá se ze třech víceméně samostatných částí. V první se Harold snaží dopravit domů nákup dle přemrštěného manželčina požadavku včetně bonusu za největší nákup toho dne v podobě živého krocana. Ve druhé části se v novém autě vydává na projížďku se suitou manželčina protivného příbuzenstva a ve třetí se „pouze" vypořádává s nesnesitelnou tchyní. Během těchto akcí se Lloyd nijak nesnaží sdělit o své postavě sebenepatrnější charakterové upřesnění. Působí velmi neutrálně. Není například ani mimořádně plachý, ani plný sebedůvěry, není ani zbabělý, ani překvapivě odvážný, neznáme jeho společenské zařazení a o jeho povolání se také nic nedozvíme. Nahlédnout do jeho osobní historie či psychologie už vůbec nemůžeme. Dozvídáme se jen, že z přesvědčeného starého mládence se promění v přeochotného manžílka. Po této stránce je Přenešťastný mužíček skutečně dokonalým opakem Putičky. Jedná se vlastně pouze o tři variace na jedno téma, dané obyčejností manžílkovy existence: téma frustrace z nevydařených, zcela běžných situací či zkažené radosti z promarněných příležitostí. Lloydův hrdina zde těží komický materiál z té nejobyčejnější všednosti, ale naprosto bravurně. Zvláště střední část vyjížďky novým autem působí dojmem jediné, ale téměř nekonečné sekvence stále stupňovaných gagů. Nádherně ilustruje výrok Stana Laurela: „Harold mě rozesmál málokdy, ale obdivuji jeho vynalézavost. Je to velmi chytrý komik. Nejlepší mezi vážnými komiky." Ze všech Llodových celovečerních komedií dvacátých let je Přenešťastný mužíček svou povahou nejvíce věren tradici sennettovské komedie z předcházejícího desetiletí, tedy nejblíže situační frašce. (Letní filmová škola)