epizoda
V roce 1956 poslali George Adamsona, strážce zvěře v severní Keni, zlikvidovat lidožravého lva, který terorizoval několik vesnic. Při pátrání nechtěně vyplašil lvici. Když na něj zaútočila, George ji zastřelil. Poté zjistil, že lvice má mléko, a nedaleko objevil tři lvíčata. Rozhodl se je zachránit. Mláďata odvezl autem do tábora, kde žila jeho žena Joy Adamsonová. Toto emotivní rozhodnutí udělalo z jednoho ze zachráněných lvíčat legendu, jež stála u zrodu filmu, který byl u nás uváděn pod názvem „Volání divočiny". Joy si lvíčata ihned zamilovala a chtěla je sama odchovat. Jak ale mláďata rostla, začala být nebezpečná a péče o ně byla stále obtížnější a v Africe komplikovanější. Nakonec Adamsonovi souhlasili s transportem dvou lvíčat do zoologické zahrady v Evropě. Nejslabší, které pojmenovali Elsa, si ale nechali.
Jedinečné pouto mezi Elsou a jejími novými rodiči radikálně změnilo náš přístup ke lvům. Jako kdyby na hladinu rybníka dopadl oblázek, který vyvolal řadu dramatických, nepředvídaných a někdy i tragických událostí, jež dodnes vyvolávají v lidech pohnutí.
Zdroj: oficiální distributor